Bylo jednou za krásné zimní noci město, kde se každý rok na náměstí objevil zázračný sněhulák jménem Šimon. Šimon nebyl obyčejným sněhulákem – byl to sněhulák s kouzelným úsměvem a jiskřivýma očima, které zářily radostí.
Šimon stál na náměstí a pozoroval děti, jak se radují z prvního sněhu. Měl schopnost přinášet radost všem kolem sebe. Když někdo prošel kolem něj, cítil najednou teplo v srdci a náhle měl chuť na horkou čokoládu.
Jednoho dne se to však změnilo. Přišla horká vlna a sníh na náměstí začal tát. Šimon se začal rozplývat, ale nezmizel úplně. Jeho kouzelný úsměv a jiskřivé oči zůstaly zachovány.
Děti byly smutné, protože milovaly svého kouzelného sněhuláka. Ale Šimon je potěšil tím, že jim řekl: „I když se rozplývám, mám pro vás speciální dárek. Přejte si něco, a já vám pomůžu, ať jsem kdekoli.“
Děti si přály různé věci – jedno chce, aby napadlo víc sněhu, druhé si přeje, aby našlo nové kamarády, a třetí si přeje, aby byly Vánoce plné radosti. Šimon poslouchal každé přání a pokaždé jeho úsměv svítil jasněji.
A tak, i když se rozplýval, Šimon zůstal s dětmi a pomáhal jim plnit jejich přání. Když sněžilo, věděli, že to byl Šimon, kdo poslal sníh. Když objevily nové kamarády, věděly, že za tím byl právě jejich kouzelný přítel.
A když přišly Vánoce, náměstí bylo plné radosti. Šimon stál s ostatními sněhuláky, kteří děti vytvořily ze zbytků sněhu, a společně slavili Vánoce. A tak se ukázalo, že i když se rozplýváme, můžeme zanechat stopu radosti a lásky, která nás bude provázet vždy. A tak se každý rok na náměstí objevil nový kouzelný sněhulák, aby pokračoval v tradici Šimona a přinášel radost všem kolem sebe.
Přečti dětem i další online pohádky, třeba o myškách. A jestli chybí inspirace k vaření, na webu najdeš třeba i recepty pro děti.